Po druhé světové válce, se zvýšila poptávka po uhlí, což se projevilo i v osadě Václav, kde sídlila většina zaměstnanců dolu Václav. Tím stoupala potřeba kultury a sportu pro pracovníky v obci. Občanské sdružení TJ Baník Rychvald Václav, bylo založeno v roce 1950 pod původním názvem Sokolský kroužek ČSM OKD dolu Václav se sídlem Rychvald Václav. Baník převzal žezlo po SK Sparta Rychvald.

V malém sále Kulturního domu ROH dne 25.11.1950 se schází 20 členů závodní skupiny československého svazu mládeže na členské schůzi za účelem ustanovení sokolského kroužku ČSM dolu Václav v Orlové 3 - Porubě se sídlem v Rychvaldě. Předseda ZS – ČSM Veleslav Matušek v úvodním slově informoval přítomné o náborové akci za účelem založení samostatné závodní Sokolské jednoty OKD Václav s možností ustanovení Sokolského kroužku ČSM a zapojením do sportovních her dělnické mládeže.

Návrh byl jednohlasně přijat. Tímto byl položen základní kámen Baníku a sokolský kroužek se sídlem v Rychvaldě byl ustanoven. Předsedou byl zvolen Veleslav Matušek a jednatel V. Otípka. Velice činným členem TJ byl také Horymír Šindler.

Jelikož oddíl kopané nevlastnil vlastní hřiště, cestoval na utkání na hřiště soupeřů. Což bylo neúnosné, a proto se začíná vybírat lokalita pro hřiště. K pozemku, na kterém mělo stát hřiště Byly vybrány postupně tři lokality.
První lokalitou mělo být hřiště u Kulturního domu. V roce 1951 byla výstavba zastavena kvůli stavbě finských domků. Lokalitou číslo dvě měl být pozemek v údolí pod Finskými domky. Z tohoto plánu opět sešlo. Třetí a poslední možností se stal pozemek nad Červenou kolonií. Tento plán se již začal uskutečňovat na podzim roku 1957.

Dokumentací vypracoval Ing. Pasek. Dokumentace obsahovala hřiště pro kopanou 70x90 m s ochozy na západní straně po celé délce, hřiště pro odbíjenou, sociální zařízení, tělocvična 20 x 10 m s kotelnou v suterénu a v 1. patře obytná jednotka. Hodnota stavby v té době představovala 650 000 Kč.
Stavitelem za TJ byl jmenován Jindřich Starostka. Pokyn k zahájení výstavby hřiště – skrývek dali J. Starostka, J. Papež, J. Blejchař st. A V. Matušek.

V roce 1958 přejímá vedení staveniště J. Papež. Škvárový návoz byl prováděn z místní haldy. Hrací plocha a sociální zařízení bylo dokončeno v roce 1960, pak pokračovaly další práce na výstavbě tělocvičny. Práce prováděli zdarma důchodci Papež, Piesko, Matušek, Kupka, Vrána, Król, Kusnier. Všem patřil velký dík, protože velkým dílem se přičinili o vybudování sportovního areálu. Hybnou duši celé výstavby byli Jan Papež a Eduard Papež, ale i také jako brigádnici pracovali ostatní členové tak i hráči.

Stavba kabin, tělocvičny, bytové jednotky a garáže, se prováděly v roce 1957–1965. Na střešních krovech pracoval Krupa a Kusý. Všem jmenovaným i nejmenovaným, kteří se podíleli menším či větším dílem na výstavbě našeho areálu patří obrovský dík za to, že tento sportovní Stánek můžeme využívat do dnešních dní.
Betonáž základu byla provedená ručně. Z úsporných důvodů byl do betonové směsi uložen pískovcový kámen.

V dnešní době náš areál doznal několika velkých změn.

• V roce 1988 bylo vytvořeno tréninkové škvárové hřiště pod hospodou (F klubem).
• V roce 1996 byla provedena oprava omítek, oken budovy, kabin a tělocvičny.
• V roce 1998 byl škvárový povrch hřiště vyměněn za travnatý, usazené nové branky a oplocen areál hřiště.
• V roce 2002 byla provedena rekonstrukce topení – plynofikace, kabin, tělocvičny, chodby a bytové jednotky a v roce 2004 hospody (Budy).
• V květnu 2018 byla provedená rekonstrukce a oprava podlahy tělocvičny.
• V roce 2019 se udělala rekonstrukce pánského sociálního zařízení.

V dnešní době je údržba a rekonstrukce našeho areálu výrazně podmíněna finančními možnostmi. Majetek naší jednoty spočívá v hodnotě tělocvičny, kabin, bytové jednotky + garáže, škvárového hřiště, travnatého hřiště, klubovny + hospody, buněk rozhodčích, skladu, záchodů, nářaďovny, materiálu, který se používá k údržbě a využívaní hřiště.

Od roku 1999 se pravidelně každé úterý schází k cvičení v tělocvičně naše dívky a ženy. Aktivní je také mužstvo starých pánů, které se zúčastňuje různých memoriálů a turnajů.

Travnaté hřiště se využívá 2x týdně k tréninkům. Většinou ho používají 2 mužstva najednou. Hhřiště také využívají neregistrovaní, neaktivní hráči PČR Bohumín a jiné kolektivy ke sportovnímu využití.

K dalšímu sportovnímu využití se používá tělocvična k tréninkům, stolnímu tenisu, k badmintonu, cvičení žen ale i ke komerčním účelům jako jsou plesy, zábavy po případě různé oslavy.

A co na úplný závěr?

„Velká poklona s poděkováním patří všem jmenovaným i nejmenovaným, žijícím i již nežijícím, členům, hráčům, funkcionářům a příznivcům Rychvaldského Baníku, za vše, co pro klub dělali, dělají i budou dělat. Na začátku byla hymna a na konci je pokřik po vítězném zápase: „Václavka, Václavka, hej, hej, hej“